Welcome!


 Taky trávíte rádi čas doma? Ať už sledování oblíbeného seriálu, pečením, nebo jen zachumlaní pod dekou a mezi polštáři s knihou... Já jsem na tohle nikdy moc nebyla. Jak ale začínám zjišťovat, příčnou byla místa, která ve mně zkrátka nevzbuzovala potřebu nějak je zvelebovat a tím pádem cítit se tam dobře a chtít tam trávit třeba půlku dne. Na vině nebyly byty jako takové, musím říct, že jsme bydleli na krásných místech a některé z našich domovů bych si klidně nechala. Žádný z nich ale nebyl náš a to bylo TO. Poprvé jsem tedy vzala do ruky foťák a zdokumentovala své představy v praxi. Vítejte u nás!

S rozhodnutím koupit si vlastní byt jsem se automaticky začala těšit i na zařizování, vybírání nábytku, doplňků a třeba i utěrek do kuchyně. Zkrátka přesně to, co jsem u "vypůjčeného" bytu neřešila a bylo mi to vlastně jedno. Můžu vám říct, že jsem se až sama divila, na jakých maličkostech jsem začala lpět a nemilosrdně odmítám vše, co mi někdo chce s dobrým úmyslem darovat, ale já už v první chvíli vím, že bych to do našeho interiéru nezakomponovala ani omylem. Mám prostě jasnou představu a nehodlám z ní ustoupit. A taky opravdu nesnesu všechny ty reklamní hrnky, deset různých skleniček ale žádnou po dvou stejných, servis poskládaný ze tří zbylých a podobně... (Máte to někdo taky tak, žejo?) Mám ráda, když mi vše k sobě ladí, když nádobí vypadá na stole pěkně a nic mě neruší.


Stejné je to u všeho ostatního v bytě. Všechno má svoje místo a potřebuju mít přehled, takže i z hlavy přesně vím, kde co je uklizené. (Tady se asi projevuje absence řádu v životě.) Díky dvěma vestavěným skříním nemáme moc úložného nábytku, vlastně máme jen televizní stolek, knihovnu, botník v chodbě a komodu v ložnici a to mi úplně vyhovuje. No, vlastně musí, protože kvůli dalším komodám a skříňkám už bych musela vyhodit sedačku. Nechápu, ale dokázali jsme se vejít se všemi věcmi - a za ten rok jich ještě pár přibylo!




Samostatnou kapitolou jsou určitě dekorace. V našem podání tedy opravdu jen střídmě, protože ani jeden nejsme fanoušek lapačů prachu. Občas ale něčemu neodolám a předmět dostane své čestné místo. K Vánocům jsem dostala lišáka, který si hoví mezi květinami a velká dominanta (alespoň na naše poměry) je staročeská petrolejka. To je přesně ten kousek, který dokonale narušuje trochu jednotvárný ráz našeho bytu. Nesmím zapomenout taky na svícny a lucerny, těch máme hned několik a od pozdního léta do jara tak děláme Ikee slušný obrat na svíčkách.
Nedávno jsme taky konečně přivrtali obrazy do ložnice, kde máme takovou malou výstavku (haha) mého "umění". Vybírali jsme fotky z našich cest a při každém pohledu se tak trochu vracím na místa, kde nám bylo dobře. 



Mám ráda střídmost, jednoduchost a čistotu provedení a abych to trochu oživila, ráda sáhnu po barvách. Zase jen velmi opatrně a na místech, u kterých se nebudu proklínat, až mě to přestane bavit. Klasikou jsou povlaky na polštáře, ložní prádlo a stínidlo lustru.

Moje babička říká, že to u nás doma vypadá, jako když tam nikdo nebydlí. Nevím, o čem to mluví. Vždyť tam máme kytky!



Jsem vážně ráda, že se na všem shodneme s mužem. O ničem jsme nemuseli debatovat, všechny věci jsme vybírali spolu a líbí se nám.
Pro někoho je náš interiér můžná příliš studený a strohý, pro někoho umělý... Nám je v něm ale tak krásně, jako ještě nikde. Pro nás je to ten domov s velkým D, kde máme ke všem věcem blízký vztah a konečně máme svoje místo, kde rádi trávíme nedělní odpoledne.

Na čem si u vás doma zakládáte vy? Máte třeba svůj pracovní koutek, nebo sbírku věcí z cest?


V.










CONVERSATION

0 thoughts:

Okomentovat

Back
to top