Malá Fatra - Velký Kriváň


Krásný večer! Jak jste si užili prodloužený víkend? Teda aspoň doufám, že pro vás byl taky prodloužený :)
Každý rok nejpozději tak v únoru zjišťuju, na který den vychází tyto dva květnové svátky a s naprostou většinou se snažím vzít si volno a naplánovat nějaký výlet. Ať už je to návštěva rodiny v různých koutech Česka, nebo něco kousek za hranicemi - jako letos. Na oba svátky se mi povedlo vymyslet a naplánovat aktivity, ze kterých mám obrovskou radost a jsem ráda, že i počasí (alespoň zatím) opravdu přeje. Než se ale pustím do balení na nadcházející víkend, mám pro vás dva články z toho, který pro mě skončil teprve včera. Vydali jsme se na Slovensko a poprvé jsme trochu prozkoumali Malou Fatru.

Do poslední chvíle jsme čekali na předpověď počasí, která se měnila doslova každým okamžikem a celkem razantně. V pátek odpoledne jsme si ale řekli, že se nebudeme spoléhat na meteoradary a prostě vyrazíme tak, abychom si to co nejvíc užili.
Odjezd vyšel na sobotní odpoledne, kdy jsme zabalili spousty jídla, spacáky a karimatky a bylo. Po první noci v autě jsme se probudili do slunečného dne, kdy už kolem 8 ráno bylo 19 stupňů, tak jsme si dali snídani, zabalili krosny a vydali se do Terchové na parkoviště, kde začíná trail na Velký Kriváň. Po prvních pár zahřívacích (doslova) metrech jsem si říkala, jak dlouho to tak můžu šlapat, když navigace ukazuje něco přes dvě a půl hodiny... Ale ani to mě nedonutilo na vteřinu závidět lidem v kabinkách lanovky, která vedla celou dobu nad námi. Aspoň jsme věděli, že jdeme správně :)


Po dvou a půl hodinách náš už ošlehával vítr na vrcholu Kriváně a my jsme si dopřáli zaslouženou pauzu a svačinu. Udělala jsem pár fotek a po chvíli jsme se vydali směrem k Malému Kriváni, že najdeme nějaké místo v závětří a v klidu si otevřeme prosecco (každá cesta musí mít svůj jasný cíl, žejo) a pokocháme se okolím bez těch desítek lidí. Tyhle chvíle pak naprosto miluju, když se dopachtím na vrchol a můžu si třeba hodinu jen tak prohlížet tu krásu okolo a odpočinout si. Sestup nám totiž netrval o moc kratší dobu, než výstup, takže síly byly ještě potřeba.


Okolí je vážně nádherné, počasí vyšlo přímo skvěle, první letošní spálené čelo si můžu taky odšrktnout, takže za mě deset bodů z deseti :) Od chaty Vrátna přes vrch Chleb, dál pak na Velký Kriváň, se zastávkou na Pekelníku a pak zpátky dolů přes sedlo za Kraviarskym a po zelené na parkoviště nám to udělalo celkem 14 km s rovným tisícimetrovým převýšením. Pohodovým tempem a hodinovou pauzou to byl příjemný skoro sedmihodinový výšlap, který byl fajn zahřívacím kolem před dalším dnem a hlavně víkendem.

V pondělí jsme se vydali Jánošíkovými dierami na Malý Rozsutec, o kterém bude zase příští post. Tak se stavte :)

V.
















CONVERSATION

0 thoughts:

Okomentovat

Back
to top