Lace and Dust Pink


Ahoj, moji milí! Jaký jste měli víkend? Já jsem ho po dlouhé době (a na dlouhou dobu zase naposledy) trávila sama v Praze. Tedy vlastně jsem tak úplně sama nebyla, protože jsem se v pátek i v sobotu viděla s kamarádkami a užila si moc příjemné chvíle. A taky jsem stihla vyprat několik praček, vyžehlit, uklidit celý být, přesadit asi 735672 kytek a koupit dalších 6732 nových, aby bylo co přesazovat zase příště... Hlavně jsem si skvěle odpočinula a taky uvědomila pár věcí. Asi díky pátečním hovorům nad proseccem, které se plynule přenesly do sobotních brzkých ranních hodin. Můžu ale říct, že jsem si dlouho neužila tak super večer, jako právě tenhle. Znáte to, když máte kamarádku, se kterou prokecáte hodiny a pořád si máte co povídat? Tohle mi strašně chybělo a asi bych z toho potřebovala udělat nějakou pravidelnou seanci :)


Proč to ale píšu? Rozhodně ne proto, abych se chlubila tím, že jsem v pátek večer seděla doma. Mám to štěstí, že mám kolem sebe několik kamarádek (dobře, spočítala bych je na prstech jedné ruky po amputaci dvou prstů), kterým můžu věřit, trávím s nimi čas strašně ráda a nedám na ně dopustit (přece jen, i ony se se mnou stále baví přes všechny moje chyby a neduhy). Ještě méně je ale těch, které by mi byly tak blízko i nějak jinak. Nebo spíš tak nějak zásadně. Já jsem totiž introvert jako blázen a bavit se s někým o mých pocitech, problémech nebo nepříjemnostech, které mám zrovna na srdci, je pro mě, jemně řečeno, peklo. A právě proto jsem ráda za tu jednu svojí spřízněnou duši, která to má stejně a vyslechne mě. A co víc, nemyslí si, že jsem divná a dost věcí má naprosto stejně. Znáte to, když si něco myslíte, pak se dozvíte, že si to myslí i všichni ostatní a vy si konečně nemusíte připadat jako ten nejhorší člověk na světe? :) Tak přesně to se mi stalo. Děkuju! Za ten večer, za kamarádky a další spřízněné duše, za to, kde žijeme a v jaké době... Člověk si to totiž neuvědomí, dokud to neztratí. Buďte vděční a říkejte to. Nahlas. Pomáhá to.


A když už tu mám tyhle fotky, tak vám aspoň řeknu, že jsme je fotili na nádherném místě u Španělské synagogy (ve které jsem nikdy nebyla a rozhodně mám v plánu tam v nejbližší době jít) a asi nikdy mě nepřestane udivovat krása Prahy. Miluju cestování, poznávání nových míst a přírodu, ale úplně nejraději se vracím zpátky domů.

Krásný večer!

V.

CONVERSATION

0 thoughts:

Okomentovat

Back
to top