Norway - Senja, Tromsø, Lofoten


Krásné dobré ráno! Jak jste strávili víkend? Byli jste někde za přírodou nebo památkami? 
Upřímně, já jsem nedělala skoro nic, užívala si společnosti přátel a v neděli jsem byla vážně jen doma :) Protože se mi ale sešly milé povinnosti, byl to perfektní relax. Kromě psaní článku na jeden web (brzy prozradím víc :)) jsem konečně sepsala i druhou půlku našeho dobrodružství ze severu - tady je!

Jak jsem už říkala minule, naše další zastávka byl ostrov Senja v Norsku. Tam jsme měli v plánu vylézt na známé vrcholky Segla a Husfjellet, což se nám díky příznivému počasí i povedlo. Spali jsme opět na odpočívadle u kamenité pláže mezi městy Senjahopen a Skaland. Parkování jsme řešili i na Lofotech, kde díky rázu krajiny, kdy vysoké hory vystupují rovnou z moře, moc míst na rovině není. Protože spíme v autě a ne ve stanu, se kterým přece jen můžete někam popojít, nebo přespat prakticky kdekoliv na měkkém povrchu, musíme vždycky trochu víc hledat. Na Senje to bylo stejné a nakonec to dopadlo tak, že jsme tři noci spali na tom samém místě. Hlavně tedy proto, že bylo strategicky umístěné tak, abychom na naše výšlapy nemuseli moc dlouho přejíždět. 
Ráno jsme si za hřejícího sluníčka udělali ovesnou kaši a horký čaj a užívali si tu pohodu, kdy máte všechno po ruce a nemusíte dvakrát denně přemýšlet, do které tašky jste dali vařič, kam zase zapadly plecháčky a vytahovat slisované jídlo z pod barelu s vodou. 


Po snídani jsme se vydali na Seglu. Začátek trailu je pozvolné stoupání a člověk se tak alespoň trochu zahřeje. A taky si řekne, že když to tu jsou jen samé hory, tak se to taky brzy změní. Nebylo po žádných velkých deštích, což v Norsku hrozí opravdu pořád, tak se šlo příjemně. Terén se zhruba v polovině cesty mění na kamenitý a tak musíte vážně dávat pozor, kam šlapete a neuklouznout. Po asi dvou hodinách jsme se už na vrcholku zapisovali do knihy a kochali se nádhernými výhledy na všechny strany - nekonečný oceán i rozeklané vrcholky hor. Tohle jsou kontrasty, které dělají sever tím, čím je tak specifický. 
Trek na Husfjellet další den byl trochu něco jiného - celou cestu máte před sebou vrchol, tak víte moc dobře, do čeho jdete. Stoupání je dlouho jen pozvolné a opravdu se zapotíte až na samém konci posledních pár minut. Výhled je ale zase dechberoucí a vy si najednou připadáte tak malí a starosti jsou tak daleko.


Protože Senja už je opravdu kousek od Tromsø, chtěli jsme toho využít a město si projít. V pátek jsme přijeli za deště, tak jsme si jen rychle skočili na kávu a trochu si odpočinout, večer jsme strávili v nejkrásnějším apartmánu, ve kterém jsem kdy byla ubytovaná a po týdnu v autě a na cestách jsme chvíli nedělali vážně nic. V sobotu jsme se probudili do krásného slunečného dne a tak jsme do města zavítali ještě jednou. Tromsø má opravdu moc příjemnou atmosféru a díky své poloze částečně na pevnině a částečně na ostrově, je tak trochu výjimečné. Původní rybářské domy vévodí i samotému centru města, z některých jsou restaurace, jiné fungují jako obchody. 


Odpoledne jsme se už zase vydali dál, po roce zase na Lofoty. V plánu jsme měli trek na Tjeldbergtinden, což je opravdu výlet na pár hodin i s tím, že na vrcholku fotíte a dáte si svačinu. Po náročnějších dnech a pokud si chcete třeba i projít město Svolvær a dát si kávu, je to ale ideální. 
Druhý den na vrcholek Festvågtinden je to už zase klasická makačka od samého začátku. My jsme ještě měli trochu na spěch proto, že předpověď hlásila déšť na celé odpoledne a to je to, co opravdu nechcete zažít, když někam lezete téměř po čtyřech. Počasí na Lofotech obecně je díky větru o dost chladnější, než na Senje přesto, že co do stupňů se to lišilo třeba jen o dva. Taky nikdy nevíte, co od oceánu přivane a zkrátka je dobré být připraven opravdu na všechno. My jsme měli vážně štěstí na načasování, protože jsme stihli vylézt nahoru, udělat pár fotek a když jsme sedli už zase dole do auta, vrcholek se zahalil do mraku. Pokud budete poblíž, určitě doporučuji i projít si město Henningsvær, které se celé rozprostírá na několika ostrovech a má příjemnou atmosféru. Můžete si taky koupit suvenýr v podobě losího nebo sobího salámu, nebo sušené tresky, kterými jsou Lofoty známé po celém světě. 


Obecně musím říct, že na počasí jsme měli obrovské štěstí. Párkrát pršelo, ale ten čas jsme využívali pro přemisťování, určitě ale doporučuji sledovat předpověď a tak nějak počítat se vším. Letos jsme se vraceli 21.9. a řekla bych, že to je asi nejzazší termín, kdy vám počasí dovolí trávit většinu času venku. V Abisku o týden později už sněžilo a na Lofotech byla dva dny po našem odjezdu hotová smršť - vítr, obrovské vlny a mrznoucí déšť. To už si ty zážitky z výletů tolik neužíváte, když musíte řešit, kde usušit vlastně všechno, co máte na sobě.

A pokud vás zajímá, jaké to je cestovat s podobně luxusně zařízeným autem, podívejte se k Tomovi na stránky a můžete si to vyzkoušet třeba hned příští víkend! Ono se totiž vážně cestuje úplně jinak, když máte vše po ruce a perfektně organizované a hlavně spíte skoro líp, než ve vlastní posteli :) A třeba s polární září nad hlavou. 


Pokud jste dočetli až sem, vážně díky :D a doufám, že jsem vás třeba zase trochu inspirovala na další výlet. Pokud máte vy sami zážitky z nějaké ne úplně tradiční dovolenkové destinace, určitě mi napište! Na příští rok jsem totiž ještě nic nenaplánovala.... :)


V.



CONVERSATION

0 thoughts:

Okomentovat

Back
to top