Albánie - Korçë

By Veronika - 8:00


"Tak, a teď konečně začne ta část dovolené, kdy budu i krásná :)"

Po výšlapu na nejvyšší horu Albánie jsem se neuvěřitelně těšila na to, že si po letech užiju pár volných dní, kdy bude mít smysl umýt si vlasy a využiju i letní šaty. A tak jsme se po druhé noci v útulném venkovském stavení v albánských horách vydali směrem na sever. Abychom se pak vydali na západ a pak to stočili na jih, protože.... jinak se do Korçë nedostanete. Objet půlku země byla tedy nejrychlejší varianta. Asi si na to vzpomenu pokaždé, když budu nadávat na desetikilometrové objížďky.

Tentokrát jsme si vybrali apartmán na hlavní třídě a pozdě odpoledne jsme si už vybalovali věci v našem dalším stanovišti pro nadcházející dvě noci. Apartmány jsou vůbec mým nejoblíbenějším ubytováním, připadám si pak tak nějak "doma" :) a když dva týdny cestujete a každý druhý den jste na novém místě, je to docela fajn pocit. Alespoň na večer, kdy si nemusíte víno lít do skleničky na zubní kartáček v koupelně. Za celou dobu jsme neměli problém sehnat ubytování ze dne na den, ale co se týče vymožeností jako snídaně included anebo právě možnost mít něco většího než jen pokoj, je to už trochu horší. Apartmán v našem domě byl docela nově zařízený, střídmě a na albánské poměry až stroze. Jako asi všichni obyvatelé bývalé Jugoslávie, i Albánci milují ozdoby, všechno třpytivé a zkrátka spoustu věcí všude. Tahle vášeň se projevuje na každém kroku a třeba taková svatba nebo pohřeb jsou opravdu nepřehlédnutelné. Spíš nevíte, kam s očima dřív.


V Korçë jsme měli v plánu vidět několik míst - vrcholek Moravë, jednu z nejstarších albánských mešit Illiaz Bej Mirahori, katedrálu Ringjallja e Krishtit a samozřejmě projít si centrum s roztomilými kavárničkami a náměstím. Musím ještě říct, že si ráda procházím města jen tak. Samozřejmě mám vždy nějaký seznam míst, která chci vidět, velkou část mého itineráře však tvoří bezcílné bloudění uličkami. Jen tak totiž najdete ty nejautentičtější místa i za cenu toho, že občas zabloudíte někam, kam byste třeba ani nemuseli a nakonec se snažíte rychle zmizet. Nikde jsem ale neměla pocit, že bych se musela bát. Zaprvé jsem nikdy nebyla sama a vždy byla s mužem, což je v zemi, kde ženy zvláště na vesnicích jsou nejčastěji hlavně doma a starají se o rodinu a zvířata, docela fajn. A zadruhé si ke mně zkrátka nikdo nic nedovolil. Tolik k otázce bezpečnosti, kterou jsem dostala snad patnáctkrát.

Na fotkách si tak můžete prohlédnout památky, hezká zákoutí i bunkr uprostřed města a příště se budeme přesouvat přes severní Řecko k moři, kde jsme strávili celé jedno odpoledne :)

V.






  • Share:

You Might Also Like

0 thoughts